Martin Pardy

Obsahem recenze je 1. vydání knihy v roce 2015, v současné době je na trhu k dostání již 7. dotisk z roku 2022.

O autorovi

Mauricio Flores Rios je chilský velmistr a pravidelný člen chilského reprezentačního týmu. Velmistrovský titul získal v 18 letech.

Chess Structures: A Grandmaster Guide

Mauricio Flores Rios vybral 28 typizovaných šachových pozic, se kterými se v šachové praxi můžeme nejčastěji setkat. Právě studium typizovaných pozic patří k základním nástrojům rozvoje šachové síly, protože tak dochází k přirozenému propojení zahájení, střední hry a koncovky. Druhy pěšcových formací Flores rozdělil do tematických bloků podle zahájení. Tím, že autor zasazuje typické pěšcové struktury k určitým typům zahájení, ještě více podtrhuje vzájemnou provázanost zahájení a střední hry. Znalost jednotlivých plánů má při rozehrávání partie mnohdy větší hodnotu než znalost konkrétních variant. Není to však kniha o zahájení, i když i v této oblasti může být skvělým pomocníkem. Je to kniha o typických pěšcových strukturách. Např. izolovaný pěšec se na šachovnici může objevit jak z Dámského gambitu, tak z Francouzské obrany. Právě flexibilitu a vzájemnou prostupnost jednotlivých zahájení měl autor při psaní knihy na mysli, proto do knihy nezařadil pěšcové struktury, které jsou typické jen pro jedno zahájení.

Kniha je rozdělena do 6 hlavních částí, které se dále dělí na jednotlivé kapitoly. Na závěr je čtenáři nabídnuto 50 příkladů k samostatnému procvičování. Nechybí ani rejstřík hráčů.

Family One – d4 and …d5

V první kapitole jsou probrány základní pěšcové formace, které by měl znát každý zkušenější šachista: izolovaný pěšec, visící pěšci a Karlovarská struktura. Dále jsou probírány pozice vznikající ze Stonewallu, Caro-kannu, Gründfeldovy obrany či Slovanské.

Family Two – Open Sicilian

Ve druhé části jsou zařazeny pěšcové struktury, které vznikají ze Sicilské obrany. Dvě kapitoly jsou určeny Najdorfově výstavbě a v dalších dvou kapitolách je probrán Maroczy a klasický „ježek“ (The Hedgehog). Prostudování této části by mělo být povinné pro všechny šachisty, kteří mají Sicilskou ve svém repertoáru. Navíc bych každému důrazně doporučoval, aby se se sicilskými strukturami začal seznamovat nejprve touto knížkou. Sicilská je komplikované,

dynamické zahájení plné taktiky a složitých variant. Orientovat se v takové houšti variant, podvariant a dalších odboček není snadné. Při výběru partií odvedl Flores obdivuhodnou práci, kniha proto obsahuje partiový materiál, který hráčům pomůže s orientací v základních nuancích tohoto zahájení a usnadní další studium.

Family Three – Benoni

Další část je věnována strukturám, které vznikají často z Benoni. Pokrytá je jak asymetrická Benoni, kdy bílý dobírá na d5 e-pěšcem, tak symetrická Benoni, když na d5 vezme c-pěšcem. Benoni je složité zahájení, které vyžaduje od obou hráčů komplexní přístup, protože musí umět skloubit útok s obranou. Bílý usiluje o postup v centru, zároveň ale nesmí připustit soupeřovu protihru na dámském křídle. A stejně tak černý musí brzdit útočné úmysly soupeře, aniž by promeškal vhodnou chvíli k protiútoku. Hrát Benoni bez dobré znalosti plánů obou stran a tematických postupů je značně riskantní.

Family Four – KID

Nejkomplexněji je v knize popsána Královská indická, a to v pěti samostatných kapitolách. Také Královská indická je složité zahájení, kde musí obě strany pečlivě oscilovat mezi obranou a útokem. Osvojit si KID vyžaduje znalost teorie, ale také rozsáhlé praktické znalosti. K prohloubení takových znalostí se tato kniha výborně hodí.

Family Five – French

Pátá část je věnovaná pěšcovým formacím, které převážně vznikají ve Francouzské obraně a je rozdělena do tří kapitol. I zde najdeme pečlivě vybrané partie, které ilustrují plány obou stran. Francouzská obrana je sice řazena mezi polootevřená zahájení, ale často má vzniklá pěšcová struktura uzavřený charakter. Francouzská si získala oblibu kvůli dynamickým možnostem podkopávat postavení bílého tahy c5 a f6. Proto je třeba studiu typického postavení pěšců věnovat náležitou pozornost. Nejedná se ale o kompletní rozbor zahájení, pokryty jsou pouze pozice, ve kterých bílý postoupí pěšcem na e5, případně pole e5 kontroluje.

Family Six – Miscellaneous

Poslední část náleží pěšcovým formacím, které se tematicky nehodily do některých z předchozích částí. Například “drak” či Scheveningen v Sicilské obraně jsou pro svou ostrost a taktický potenciál představeny jen krátce. Stejně tak je v rychlosti představena Španělská hra a jiná zahájení. Autor sem zařadil zahájení, která jsou strategicky příliš vyhraněná, anebo nejsou v současnosti tak populární. Rozhodnutí, které je sice srozumitelné, na druhou stranu ale

poslední oddíl poněkud narušuje celkový ráz knihy. I tato část sice obsahuje zajímavé informace, ale k systematickému studiu to není, spíše taková ochutnávka.

Training

Na závěr je čtenáři nabídnuto 50 příkladů k samostatnému procvičování. Příklady by měly ještě více upevnit znalosti získané studiem předchozích pasáží.

Celkové zhodnocení a doporučení

Znalost plánů v typizovaných pozicích je při rozehrávání partie velice důležitá, mnohdy převáží i znalost konkrétních variant. Studovat šachy skrze analýzu typizovaných pozic je nejlepší způsob, jak se v šachu zlepšit. Přínosný je i formát knihy a členění jednotlivých kapitol, proto se dá kniha dobře použít i v rámci studia zahájení. Neměli bychom ale zapomínat, že Flores napsal knihu především o šachové strategii. A tomu odpovídá i obsah. Flores vybral takové partie, které nejlépe charakterizují strategické zásady daného postavení. Důsledně se také vyhýbal partiím, ve kterých by taktika zastínila strategickou stránku.

Ačkoli je Chess Structures kniha, která nabízí mnoho poznatků ze zahájení, jedná se především o knihu, jejímž cílem je naučit hráče vnímat na šachovnici typické vzorce a od nich odvozovat plány další hry. Je to tedy kniha o plánech, myšlenkách a ideách. Učebnice o typizovaných pozicích jsou vždycky vítaným doplňkem v knihovně šachové literatury. Floresova kniha stojí o stupínek výše, protože umně spojuje strategické prvky se zahájením. Před čtenářem se tak přirozeně propojují zásady rozehrávání partie s obecnými strategickými principy. Což je něco, co v době šachových databází hráčům často chybí. Šachisté znají zahájení, ale už méně rozumí ideám, které za jednotlivými tahy stojí. Často je to právě pěšcová struktura, která rozhoduje o celkovém směřování partie. Volba zahájení by měla být vždy závislá od toho, jaké pozice bychom chtěli ve střední hře dosáhnout.

Můžete pochopitelně ušetřit čas tím, že se zaměříte pouze na to, co vás právě zajímá. Když hrajete Francouzskou, nemusíte ztrácet čas studiem kapitol o Sicilské a naopak. Samozřejmě by ale bylo mnohem lepší, kdybyste si udělali čas na prostudování celé knihy, protože Flores odvedl při výběru vzorových partií skvělou práci.