Startuje jedinečná série článků – každý den až do Silvestra exkluzivně na ChessDB.cz!

Milé čtenářky, milí čtenáři, vážené šachistky, vážení šachisté a všichni další nadšenci,

dovolte mi, abych vám představil nový projekt, jehož jsem samostatným autorem a jenž bude od zítřka až do konce roku 2025 plnit stránky tohoto jedinečného šachového webu.

Ve vší stručnosti – jedná se o žebříček a představení 100 největších šachistů světa od roku 1850 do současnosti. Každý den vyjde článek o jednom hráči. Začneme hned zítra u čísla 100 a postupně se dostaneme až k největšímu šachistovi historie, kterého odhalíme na Silvestra.

Žebříček jsem sestavil na základě mnoha hodin studia a vyhledávání informací. I přes to se samozřejmě jedná o můj subjektivní pohled a nechci tvrdit, že to co budu prezentovat je jediná možná pravda. Seřadit smysluplně 100 hráčů během 175 let dlouhé historie mezinárodního šachu je věc komplexní a vůbec ne jednoduchá.

Smyslem tohoto článku je vysvětlit jakým způsobem byl žebříček tvořen a zodpovědět některé otázky, které si umím představit, že by mí čtenáři mohli mít.

Například:

Proč právě od roku 1850?

Šachy se samozřejmě hrály i před tímto datem, ale ne na mezinárodní úrovni. Neexistovaly mezinárodní turnaje ani šachoví profesionálové, mistři této doby maximálně hráli zápasy mezi sebou a málokdy se jednalo o mistry z různých zemí. První velký mezinárodní turnaj pro nejlepší světové hráče – těmto turnajům říkám super-turnaje – se odehrál roku 1851 v Londýně.

To je také důvodem, proč v žebříčku neuvidíte například jméno Howarda Stauntona. Staunton byl asi nejlepším hráčem světa před rokem 1850, vyhrál několik zápasů a byl to právě on, kdo zorganizoval londýnský turnaj v roce 1851. V něm byl ale vyřazen pozdějším vítězem Anderssenem a to víceméně znamenalo konec jeho šachové dráhy. Po roce 1850 už k nejlepším nepatřil, jakkoliv byl před tím významný.

Je jasné, že dnešní hráči jsou na vyšší úrovni než třeba v 19. století. Má vůbec nějaký žebříček smysl?

Nehodnotím čistou šachovou sílu, to by opravdu smysl nemělo. Hodnotím, čeho hráči ve své době dosáhli v porovnání se svými vrstevníky. Když byl někdo hegemonem v 19. století, je to pro mě stejně cenné, jako když je někdo hegemonem ve století aktuálním. Pak už jen zkoumám, kdo byl ve své době lepší.

Lze vůbec porovnávat jednotlivé éry?

Uznávám, že je to obtížné a do velké míry subjektivní. Například, nemohu přece ubrat body Paulu Morphymu za to, že nebyl mistrem světa, když žádný takový titul v jeho době neexistoval. Nemůžu vyčítat Wilhelmu Steinitzovi, že vyhrál jen pět super-turnajů zatímco Magnus Carlsen jich vyhrál přes 40, když počet takových turnajů během jednoho roku dnes je několikanásobně vyšší než v době Steinitze. Nemohu vyčítat Robertu Fischerovi, že měl v sedmdesátých letech elo pod 2800, když i se svým elem měl náskok 125 bodů před druhým v pořadí.

Myšlenka je taková, že zhodnotím úspěchy hráče v jeho době s ohledem na úspěchy jeho současníků a ty pak porovnám s úspěchy jiného hráče v jiné době s ohledem na jeho současníky. Nedivte se proto, že někdo s pěti vyhranými super-turnaji může být v žebříčku výš než někdo s dvaceti. To samé platí pro Elo (které mimochodem začalo až v roce 1971, před tím podobné hodnocení neexistovalo).

Naproti tomu velmi objektivní způsob hodnocení je žebříček, který odráží postavení hráče ve světovém šachu ve své době. Od roku 1971 používám žebříčky na základě FIDE Ela, před rokem 1971 používám historické vypočítané žebříčky na stránce Chessmetrics, kterou velmi doporučuji pozornosti každého, kdo má rád šachovou historii.

Co všechno je zahrnuto do hodnocení hráče?

Po roce 1886 – jak si vedl v boji o titul mistra světa.

Žebříček – hodnoceno je nejvyšší postavení i konzistence

Po roce 1971 – nejvyšší FIDE Elo Rating

Počet vítězství na super-turnajích

U starších hráčů – jak si vedli v zápasech s dalšími mistry

Od roku 1927 – úspěchy na šachových olympiádách

Další různé faktory (Sem patří například fakt, že Fischer vyhrál dva zápasy kandidátů 6:0, nebo že měl náskok 125 Elo bodů před druhým v pořadí. Fischerovou slabinou bude jistě dlouhověkost, jeho silnou stránkou bude naopak absolutní dominance v krátkém časovém úseku – obojí hraje v žebříčku svou roli.)

Co naopak zahrnuto není: jakékoliv faktory týkající se stylu hry, že někdo hrál „zajímavější šachy“. Myslím si, že to je příliš subjektivní a nemá to nic společného s výsledky. Stejně tak není předmětem hodnocení osobnost a charakter hráče.

Upozorňuji, že se jedná pouze o žebříček v klasickém šachu. Považuji bullet, blitz, rapid a klasický šach za odlišné disciplíny. Proto tato série článků hodnotí pouze klasický šach. Opačný přístup by byl složitý mimo jiné také proto, že kratší časové kontroly nebyly až do tohoto století brány vážně a nekonaly se v nich ani žádná mistrovství. Současní hráči by tak měli velkou výhodu.

Zdroje

Abych nemusel u každého článku zvlášť uvádět zdroje, uvedu je sem.

Informace o hráčích, jejich životech a kariérách jsem čerpal na https://en.wikipedia.org. Stejně tak i informace ohledně jednotlivých zápasů a cyklů mistrovství světa nebo šachových olympiádách.

Všechny staré FIDE Elo listiny (prvních sto hráčů) jsem našel zde: https://2700chess.com/fide-top100-history.

Historické žebříčky vypočítané zpětně můžete najít na naprosto úžasné stránce http://www.chessmetrics.com/cm/.

Super-turnaje jsou nejobtížnější kategorie. Bohatý ale ne zcela úplný list super-turnajů od roku 1850 (stále průběžně aktualizovaný) lze najít zde: https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_strong_chess_tournaments

Kromě toho má většina super-turnajů svou vlastní stránku, kde jsou uvedení vítězové a další informace, jeden příklad za všechny Tata Steel Masters: https://en.wikipedia.org/wiki/Tata_Steel_Chess_Tournament

Některé starší turnaje jsem si vyhledal a většinu partií k přehrání našel na stránce https://www.chessgames.com.

Jsem rád, že se této jízdy účastníte se mnou a doufám, že mi zachováte čtenářskou věrnost až do prosincového finále!