David Bronštejn

Poražený zápasu o titul mistra světa 1951

Žebříček: podle Chessmetrics světová jednička 19 měsíců na přelomu let 1950 – 1951, FIDE rating ho zastihl na samém sklonku kariéry nejvýš na 17. místě

Turnajová kariéra: vítěz osmi super-turnajů:

Turnaj kandidátů 1950

2x vítěz Mistrovství SSSR

vítěz Hastings International Chess Congress 1954 

a několika dalších….

Šachové olympiády: čtyři týmové a tři individuální zlaté medaile

Čím si to zasloužil:

Dnešní díl je opět o jednom z nejlepších hráčů, kteří nedosáhli na šachovou korunu. Bronštejn nevyhrál tolik turnajů jako Keres, o kterém jsme mluvili minule. Podařilo se mu ale něco, co Keresovi nikoliv – hrál zápas o titul mistra světa. A nejen to – formálně ho sice prohrál, ale neprohrál jej fakticky. V té době totiž mistru světa stačila zápasová remíza k obhajobě titulu a to se přesně se tady stalo. Bronštejn ještě dvě partie před koncem utkání vedl, ale prohrál předposlední partii a pak už nedokázal vyhrát poslední partii, která skončila remízou. Bronštejn je tak jedním z hrstky hráčů, kteří byli jediný výsledek (výhra v poslední partii) daleko od titulu mistra světa a nikdy se jím nestali.

Bronštejn byl podobně jako Keres dlouhodobě ve světové desítce i pětce ale opět se mu podařilo něco, co jeho estonskému kolegovi ne – podle historických žebříčků byl nejlepším hráčem světa. Bylo to na přelomu let 1950-1951, tedy v době kdy vyhrál první Turnaj kandidátů a hrál zápas s Botvinnikem.

Turnaje kandidátů se zúčastnil ještě dvakrát v letech 1953 a 1956 a i když nevyhrál, tak skončil vždy někde nahoře. Jeho turnajová kniha o ročníku 1953 (známá pod názvem Mezinárodní turnaj velmistrů) je jednou z nejvíce oceňovaných šachových knih na světě.

Jeho kariéra byla samozřejmě ověnčena turnajovými prvenstvími stejně jako medailemi z šachových olympiád za sovětský tým.

Nejlepší partie:

David Bronštejn vs Paul Keres

Gothenburg 1955