Vladimir Kramnik

Mistr světa 2000 – 2007, vítěz tří zápasů o titul (2000, 2004, 2006)

Nejvyšší Elo rating: 2817

Žebříček: Byl světovou jedničkou dohromady 9 měsíců v letech 1996 a 2008

Turnajová kariéra: Vítěz 27 super-turnajů:

Chess World Cup 2013

10x vítěz Dortmund Chess Meeting

2x vítěz Talův Memoriál, Linares Chess Tournament

Vítěz Tata Steel Masters 1998, London Chess Classic 2011 a sdíleně 2014

Šachové olympiády: tři týmové a dvě individuální zlaté medaile

Čím si to zasloužil:

Čtrnáctý mistr světa Vladimir Kramnik již ukončil kariéru a je dnes bohužel v popředí zájmu kvůli úplně jiným věcem. Do těchto věcí zde nebudeme zabíhat a budeme se soustředit výhradně na jeho hráčskou kariéru.

Kramnik se dostal do světové špičky jako velmi mladý v devadesátých letech minulého století. Několik turnajových titulů ho v roce 1996 na několik měsíců vyneslo až na pozici světové jedničky, čímž na okamžik přerušil Kasparovovu vládu. V cyklech Mistrovství světa se mu však příliš nedařilo, v roce 1994 prohrál čtvrtfinále zápasů Kandidátů s Kamským a nedařilo se mu ani mistrovstvích světa FIDE (mluvíme o době šachového schizmatu kdy byly dva tituly).

Roku 1998 začala velmi kontroverzní cesta, která ho nakonec dovedla na šachový trůn a kvůli které ho dodnes někteří nepovažují za právoplatného mistra světa. Kasparov tehdy vyhlásil, že bude obhajovat titul proti vítězi jediného zápasu dvou kandidátů, kteří jsou za ním na žebříčku na druhém a třetím místě. To byli Kramnik a Širov. Plný Turnaj kandidátů nebylo možné uspořádat kvůli financím, které se v té době do šachu moc nehrnuly kvůli zmatené situaci se dvěma mistry světa. Zápas se Širovem Kramnik prohrál a do zápasu o titul tedy neměl postoupit. Zorganizovat zápas se Širovem se Kasparov pokoušel dva roky, avšak nepodařilo se mu to. Ze zápasu sešlo, ale mistr světa potřeboval titul obhajovat. Nakonec se tedy podařilo zorganizovat zápas Kasparov – Kramnik na základě toho, že Kramnik byl v té době světovou dvojkou. Byl ale prvním vyzyvatelem od třicátých let, který se na zápas nijak nekvalifikoval.

Navzdory papírovým předpokladům v zápase celkem s přehledem zvítězil Kramnik a stal se mistrem světa. Dvě partie vyhrál bílými a za černé zcela neutralizoval soupeřovu Španělskou pomocí Berlínské varianty. Kramnik titul dvakrát obhájil za velmi dramatických okolností. V roce 2004 proti Lekovi před poslední partií prohrával o bod a pod velikým tlakem dokázal zvítězit a zápas vyrovnat. Podle pravidel zápasu mu titul zůstal. V roce 2006 potom hrál sjednocovací zápas s mistrem světa FIDE Topalovem a i tento zápas skončil nerozhodně. Protože ale v tomto případě muselo padnout rozhodnutí, aby měl sjednocovací zápas smysl, tak se tento zápas stal prvním v historii, který rozhodl rapidový tie-break. Toto pravidlo pak přetrvalo až do dnešních dní. Kramnik tie-break vyhrál a poprvé od roku 1993 měly šachy zase jen jednoho krále.

FIDE potom trochu experimentovala s formáty mistrovství světa a v roce 2007 ho pořádala jako turnaj osmi hráčů. Turnaj vyhrál Anand a stal se patnáctým mistrem světa, ale Kramnikovi bylo garantováno právo na zápas s vítězem. V roce 2008 Kramnik zápas o titul s Anandem prohrál a to bylo naposled, co se do této fáze dostal. V tom samém roce se nakrátko a poprvé od roku 1996 stal světovou jedničkou. Zúčastnil se ještě čtyř dalších Kandidátů a zejména v roce 2013 byl velmi blízko výhře, když skončil se stejným výsledkem jako vítěz Carlsen, ale měl menší počet výher.

Mimo cykly mistrovství světa to byl jeden z nejlepších turnajových hráčů své doby. Hned desetkrát ovládl svůj oblíbený super-turnaj v Dortmundu, vyhrál taky tituly v Linares, Wijk aan Zee či London Chess Classic. Je také vítězem Světového poháru 2013, kde po cestě za titulem porazil velká jména: Ivančuka, Vachiera-Lagrava a Andreikina. Kariéru ukončil v roce 2019.

Nejlepší partie:

Vladimir Kramnik vs Peter Leko

Zápas o titul mistra světa 2004, Brissago, kolo 14