Když prvního července letošního roku vyšla jako každý měsíc nová FIDE Elo listina, pozorný pozorovatel si na ní mohl všimnout čehosi zvláštního. Jako by tam něco chybělo, něco bylo jinak. Je to totiž poprvé za celou dobu existence FIDE Ela, co v první desítce hráčů světa nefiguruje ruský šachista.

FIDE začala s vydáváním pravidelných listin Ela v roce 1971, shodou okolností také v červenci. Pro zajímavost, tehdy vypadala první desítka hráčů takto:

Fischer            2760

Spasskij          2690

Korčnoj           2670

Larsen             2660

Petrosjan         2640

Polugalevskij  2640

Portisch           2630

Botvinnik        2630

Smyslov          2620

Tal                   2620

Fischer tak byl první oficiální světovou jedničkou a po něm se do této role dostal pouze úzký okruh hráčů: Karpov, Kasparov, Kramnik, Topalov, Anand a Carlsen.

Při pohledu na první Elo listinu můžeme vidět samá legendární jména včetně šesti mistrů světa. A taky fakt, že hned sedm z deseti jmen pochází z tehdejší SSSR. Samozřejmě ne každý ze SSSR je automaticky Rus, například Tal byl Lotyš, Petrosjan zase Arménec. Ale například Spasský pocházel z Leningradu, Smyslov zase z Moskvy. Hned v následujícím roce do první desítky pronikl Anatolij Karpov, který pochází z ruské Čeljabinské oblasti, a vydržel tam až do doby, kdy ze SSSR rozpadlo a vzniklo Rusko jako nástupnický stát. V devadesátých letech ho v absolutní špičce doplnil a postupně nahradil Vladimir Kramnik. Poté přišla další generace silných ruských šachistů – Sergej Karjakin či Ian Nepomniachtchi.

Rusko, potažmo Sovětský svaz, bylo po dlouhá desetiletí hegemonem šachového světa. Začalo to ve starých dobách s hráči jako Čigorin či Aljechin (který sice emigroval), pokračovalo to Botvinnikem a dalšími mistry světa po druhé světové válce. Za studené války si Rusko zakládalo na tom, že jsou největším šachovým národem světa a že v tomto sportu intelektu převažují nad západními mocnostmi. Přečkali krizi v sedmdesátých letech, kdy si titul uzmul Američan Fischer a poté ho skoro získal emigrant Korčnoj. Díky Karpovovi a Kasparovovi opět drželi titul pevně v rukou. I po konci studené války byli Rusové stále vůdčím šachovým národem a v první desítce měli vždy minimálně jednoho ale spíše více šachistů. O titul mistra světa sice po éře Kramnika přišli, ale stále o něj alespoň bojovali, konkrétně Karjakin v roce 2016 a Nepomniachtchi v letech 2021 a 2023.

Tito dva hlavní koně ale nyní ruský šachový prapor nedrží příliš vysoko. Karjakin je neaktivní a kvůli svým politickým postojům už si asi turnaje mimo Rusko nezahraje. Díky neaktivitě tak není součástí žebříčku. Nepomniachtchi prožívá nepovedené období, které korunoval na červnovém turnaji v Uzbekistánu, kde dvakrát prohrál a zbytek partií remizoval, což ho stálo hodně Elo bodů.

A tak se stalo, že největší šachový hegemon dvacátého století a jedna z nejtradičnějších šachových zemí na světě poprvé v historii nemá svého zástupce v nejlepší desítce hráčů světa.