Šachové dějiny jsou plné výjimečných hráčů a osobností, zápasů, které tvořily historii, kontroverzí, které více či méně změnily směr jejich vývoje. Jako v každém sportu, i v šachu se formovaly rivality mezi hráči, jejichž soupeření se stalo kořením šachového světa a magnetem zájmu šachové veřejnosti. Šlo o rivality, které vznikly díky častým a vyrovnaným konfrontacím za šachovnicí, osobním antipatiím a sporům, či dokonce ideovým nesouladům ohledně podstaty šachové strategie. V této sérii článků vám představím deset největších šachových rivalit v dějinách.
3. místo: Botvinnik vs Smyslov
Rivalita Botvinnika a Smyslova byla největší šachovou rivalitou padesátých let. Kromě Karpova a Kasparova jsou jediní, kteří spolu sehráli tři zápasy o titul mistra světa.
Jejich rivalita ale začala již ve čtyřicátých letech, během války. Botvinnik byl tehdy již vážný kandidát na mistra světa a v době vypuknutí války již jednal s Aljechinem o zápase o titul. Smyslov byl o deset let mladší a teprve se dral vzhůru. Výsledky na poválečných turnajích mu zajistily status jednoho z předních světových hráčů a vstupenku na Mistrovství světa 1948. První mistrovství světa pod hlavičkou FIDE se hrálo formátem turnaje pěti hráčů, ve kterém každý s každým odehrál pět partií. Ve společnosti Botvinnika, Kerese, Reshevského a Euweho byl Smyslov považován za outsidera, ale překvapil druhým místem. S vítězným Botvinnikem uhrál čtyři remízy, jednou odešel poražen.
Smyslov v následujících letech dosáhl svých největších úspěchů, když dokázal vyhrát Turnaje kandidátů 1953 a 1956 a sehrál celkem tři vyčerpávající zápasy s Botvinnikem.
První zápas se hrál na krev a skončil remízou 12-12, což znamenalo, že Botvinnik titul obhájil. Botvinnik v zápase vedl, ale ke konci ho zřejmě dohnala únava a byl rád, že se mu povedlo udržet nerozhodný výsledek.
O tři roky později byl korunován nový král. Smyslov se důkladně připravil a svého soka porazil 12,5:9,5. Celý svět si myslel, že jde o předání žezla, včetně, nepochybně, samotného Smyslova. Ale Botvinnik měl jiné plány. Využil toho, že mu pravidla zápasu dávala právo na odvetu a následujícího roku si titul mistra světa vzal zpět po výsledku 12,5:10,5. Botvinnik se domníval, že Smyslov podcenil svého stárnoucího soupeře.
Sehráli spolu tři zápasy, z nichž jeden skončil remízou a oba vyhráli po jednom. Celkové skóre na partie z těchto tří zápasů je 18 vítězství Smyslova, 17 vítězství Botvinnika, 34 remíz. Pokud připočteme i vzájemné partie z Mistrovství světa z roku 1948, tak se dostaneme na číslo 18 vítězství pro oba a 38 remíz. Jejich rivalita byla velmi vyrovnaná a nepředvídatelná a pouze podmínky zápasů, které favorizovaly mistra světa, mohly za to, že Botvinnik držel titul třináct let a Smyslov pouze rok.
Botvinnik pak ještě jednou ztratil titul mistra světa a znovu jej získal, tentokrát proti Talovi. Když prohrál s Petrosjanem, tak titul ztratil nadobro a pár let na to ukončil kariéru. Stal se pak takzvaným patriarchou sovětského šachu a trénoval budoucí šampiony. Smyslov po ztrátě titulu v roce 1958 hrál ještě několik Turnajů kandidátů, ale už nikdy se nedostal k zápasu o titul.
V předmluvě ke knize, obsahující Botvinnikovy rozbory partií z jejich tří zápasů, Smyslov píše: „I když jsme na některé aspekty šachů měli odlišný pohled, oba jsme chápali tuto hru nejen jako sportovní utkání, ale také jako umění, a tudíž jsme se na šachovnici snažili vytvořit hotové umělecké dílo. … V partiích jsme samozřejmě udělali také vážné chyby, ale ty slouží jako doklad extrémního tlaku při podobných zápasech. Jsem přesvědčen, že tyto tři zápasy hrály významnou roli v historii šachové hry.“
Zdroje:
https://www.newinchess.com/blog/post/botvinnik-versus-smyslov-and-petrosian
https://en.chessbase.com/post/new-smyslov-research-project
https://www.chess.com/blog/ddtru/botvinnik-vs-smyslov-world-chess-championship-1954
https://www.niggemann.com/en/botvinnik-smyslov-1954-1957-1958.html
Autor článku:
Bc. Miroslav Janeček
Miroslav Janeček (*1999) je aktuálně studentem magisterského programu Anglická filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působí jako trenér mládeže. Je spoluzakladatelem ŠachMédia a hlavním autorem článků. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.
Podpořte autora:
Napsat kvalitní článek stojí spoustu času
Čtěte další články:
