Pozornost šachového světa se každoročně v lednu obrací do Wijk aan Zee v Nizozesmsku, které hostí jeden z největších šachových turnajů na světě, Tata Steel Masters. Na současném šachovém kalendáři je to z velkých turnajů ten, který má zdaleka nejdelší tradici. Sinquefield Cup, Norway Chess i London Chess Classic jsou v kalendáři poslední dekádu, Linares byl prestižní turnaj, ale již se nekoná, stejně jako Dortmund, který byl ale stejně o několik dekád mladší než nizozemský turnaj. Opravdu ze současných velkých turnajů světové špičky, žádný se ani zdaleka nemůže pochlubit takovou tradicí a historií jako Tata Steel Masters. I to je jeden z důvodů, proč se mu přezdívá Šachový Wimbledon.

Historie

První ročník se odehrál těsně před druhou světovou válkou, v roce 1938. Startovali v něm pouze čtyři nizozemští hráči. Tehdy by si asi málokdo uměl představit, co se z toho postupně vyvine. Po válce se turnaj stal mezinárodním a postupně se rozrůstal co do prestiže i počtu účastníků. Nejprve se jmenoval podle sponzora Hoogovens, což byla nizozemská ocelářská společnost. Ta se v roce 1999 spojila s jinou společností z Velké Británie a přejmenovala se na Corus Group, takže i turnaj dostal toto nové jméno. Poslední změna se udála roku 2011, kdy v návaznosti na přejmenování firmy změnil jméno i turnaj. Nyní je znám jako Tata Steel Masters. Přední místo v šachovém kalendáři zastával tento turnaj již během šedesátých let a drží si ho od té doby až do dnešních dní. V malé vesničce na pobřeží Wijk aan Zee se koná nepřetržitě od roku 1968.

Nejúspěšnějším hráčem turnaje je s osmi triumfy Magnus Carlsen, přičemž první vyhrál již v roce 2008 a zatím poslední v roce 2022. Pět titulů má Vishy Anand. Bohatou tradici turnaje však dokládají i další slavná jména vítězů, někteří vícenásobní: Euwe, Tartakower, Rossolimo, Pirc, Stahlberg, Petrosjan, Larsen, Keres, Portisch, Geller, Polugalevskij, Spasskij, Korčnoj, Botvinnik, Tajmanov, Tal, Seirawan, Timman, Short, Karpov, Gelfand, Ivančuk, Kramnik, Kasparov, Leko, Topalov, Aronian, Karjakin, Nakamura, So, Caruana, Giri…

Letošní ročník

Poprvé po deseti letech se turnaje nezúčastnil Magnus Carlsen a chyběli také světová dvojka Fabiano Caruana a trojka Hikaru Nakamura. Tím se turnaj otevřel a šanci mělo více hráčů. Po téměř roce neaktivity se představil současný mistr světa Ding Liren, který byl také nejvýše nasazeným podle ratingu. Dalšími favority byli Nepomniachtchi a Firouzja. Ani jednomu z nich se turnaj nijak zvlášť nepovedl. Ding skončil se šesti body ze třinácti v poli poražených, Nepo uhrál 50%, ale jistě od sebe čekal více, a Firouzja se sedmi a půl body skončil o bod za vítězi.

Záměrně píšu vítězi, protože po posledním třináctém kole se o první místo s 8,5 body dělili čtyři hráči: Nodirbek Abdusattorov, Anish Giri, Wei Yi a Gukesh D. Podle turnajových regulí si rovně rozdělili prize money za první čtyři místa a o turnajový titul si to rozdali v bleskovkách. Utvořili se semifinálové dvojice a hrálo se po dvou bleskovkách a pak dokud nepadne rozhodnutí. V semifinále Gukesh otočil nepříznivý vývoj a zdolal domácího obhájce titulu Giriho, zatímco Wei Yi, který klasický turnaj zakončil třemi výhrami v řadě, porazil Abdusattorova. Ve finále měl nakonec rovněž pevnější nervy čínský šachista, který porazil Gukeshe po úvodní remíze ve druhé bleskové partii.

Trochu nečekaným vítězem letošního Tata Steel Masters se tak stal Wei Yi.

Kromě hlavního turnaje se vždy hraje souběžně turnaj Challengers, jehož vítěz získává právo startovat následující rok v hlavním turnaji. Letos tento turnaj ovládl Leon Luke Mendonca z Indie. Hlavní hvězda turnaje Hans Niemann skončil v polovině startovního pole.