Harry Nelson Pillsbury

Čím si to zasloužil

Meteorický vzestup mladého Američana Harryho Nelsona Pillsburyho v mnohém připomínal dřívější počínání jeho krajana Morphyho. Již ve dvaceti letech byl ve Spojených státech jasně nejlepším hráčem a bylo nutné poměřit síly s nejlepšími hráči světa v Evropě. Šachový klub Brooklyn zasponzoroval jeho cestu do Evropy, kde se v roce 1895 v pouhých dvaceti dvou letech zúčastnil super-turnaje v Hastingsu.

Turnaj v Hastingsu roku 1895 byl největším turnajem devatenáctého století a navždy zůstane jedním z nejvíce legendárních turnajů dějin královské hry. Nechyběl nikdo ze světové špičky – byl to asi první turnaj historie, kde hrál každý, kdo v té době něco ve světě šachu znamenal. Celkem 22 mistrů hrálo každý s každým jedno-kolově. Z 21 možných bodů získal Pillsbury 16,5 a turnaj překvapivě vyhrál, čímž se okamžitě stal největší šachovou celebritou té doby. Za sebou nechal o půl bodu ruského mistra Čigorina, a ještě dále mistra světa Laskera, bývalého mistra světa Steinitze, Tarrasche, Schlechtera, Janowského, Gunsberga, Masona a všechny ostatní.

Už jen tímto počinem zapsal své jméno do historie, ale mladý Američan se zúčastnil mnoha dalších silných turnajů a mnohdy končil druhý za mistrem světa Laskerem nebo jinou hvězdou. Podařilo se mu vyhrát ještě Německý šachový kongres, kde skončil před Schlechterem, Janowskim, Maroczym, Burnem a dalšími. Podle historických žebříčků byl na přelomu let 1903-1904 světovou jedničkou.

Byl na nejlepší cestě vybojovat si právo vyzvat Laskera k zápasu o světový titul, ale pak onemocněl a jeho zdraví bylo čím dál horší. To mu znemožnilo na zápas dosáhnout a jeho šachová dráha tak zůstává jedním z největších šachových „co kdyby“. Zemřel v pouhých 33 letech.

Nejlepší partie