Max Euwe

Čím si to zasloužil

Až do nedávna bych bez váhání označil Euwa za nejslabšího mistra světa, ale o tento titul již přišel. I přes to je faktem, že za svými kolegy mistry světa z minulého století zaostával zejména v počtu vítězství na super-turnajích. Nebyl to ten typ mistra světa, který by dominoval a vyhrával vše, kam přijede. Jeho osm titulů ze super-turnajů z mistrů světa devatenáctého a dvacátého století překonává pouze Steinitze, který hrál v době, kdy takových turnajů ještě mnoho nebylo.

Samozřejmě, že každý, kdo se stal mistrem světa, má úžasnou kariéru a vstoupil mezi legendy. Bavíme se tu o tom, že Euwe je jedna z těch menších legend v síni slávy.

Mistrem světa se stal roku 1935 v zápase s Aljechinem, kdy ho ruský velikán podle všeho podcenil a na zápas se pořádně nepřipravil. Euweho těsný triumf byl považován za šok. Aljechin se lépe připravil na odvetný zápas roku 1937 a tentokrát Euwemu nedal šanci a vzal si titul zpátky. Euwemu slouží ke cti, že v době kdy byl mistrem světa, tak opravdu byl na chvíli i nejlepším hráčem světa podle historických žebříčků – byl světovou jedničkou něco přes rok během let 1936-1937.

Jeho nejlepší období nemělo dlouhého trvání. Prakticky se jednalo jen o třicátá léta a část čtyřicátých, která ale byla výrazně narušena válkou. Roku 1948 byl Euwe pozván po smrti Aljechina na turnajové Mistrovství světa 1948 jakožto jediný žijící bývalý mistr světa. Byl ale před turnajem již v té době považován za outsidera (i věkově už výrazně převyšoval ostatní hráče) a potvrdil to i výsledek, kdy skončil nejen na posledním místě z pěti hráčů, ale na posledním místě o parník. Jeho poslední velký super-turnaj byl slavný Turnaj kandidátů v Curychu 1953, když mu bylo 52 let.

Po konci kariéry Euwe u šachu zůstal v roli organizátora a oficiála. V sedmdesátých letech byl předsedou FIDE.

Nejlepší partie