Paul Morphy

Neoficiální mistr světa zhruba v letech 1858 – 1862

Světová jednička podle Chessmetrics v letech 1858-1861

Vítěz prvního Amerického šachového kongresu (1857)

Výsledky zápasů proti evropským mistrům:

Morphy vs Anderssen 7:2 (=2)

Morphy vs Owen 4:1

Morphy vs Löwenthal 9:3 (=)

Morphy vs Bird 10:1 (=1)

Morphy vs Harrwitz 5:2 (=1)

Morphy vs de Riviere 6:1 (=1)

a další vítězství proti méně známým hráčům…

Čím si to zasloužil:

O mnoha hráčích jsem napsal, že byli jedni z nejlepších na světě. Morphy takový nebyl, on byl zkrátka ten nejlepší. Jeho šachová dráha trvala pouhých několik málo let, během kterých se ovšem stal nesmrtelným. Právě krátkost jeho kariéry mi nedovolila zařadit ho výš, ale extrémní dominance, jaké po tu krátkou dobu dosáhl nad svými soupeři, mi rozhodně nedovolila zařadit ho níže.

Morphy pocházel z New Orleans a již od malička projevoval veliké nadání pro šachy. Již jako mladý teenager byl jedním z nejlepších hráčů tohoto jižanského města. Když mu bylo dvanáct let, náhodou se ve městě vyskytl známý šachový mistr Johann Löwenthal, který se objevil i v této sérii. Souhlasil, že s mladým talentem sehraje několik partií a zřejmě nečekal sílu mladého Morphyho. Přesné jejich skóre není přesně známo ale Morphy velkého šachistu porazil vícekrát než prohrál. Löwenthal už tehdy věděl, že je chlapec výjimečný.

Paul se potom věnoval hlavně studiu a šachy měl jen jako vedlejší zábavu. Ve dvaceti letech vystudoval práva a měl se z něj stát právník. Psal se rok 1857. Náhoda tomu chtěla, že právě v tu dobu se v New Yorku konal první historický super-turnaj na americké půdě – První Americký Šachový Kongres. Šachy vzkvétaly hlavně v Evropě a valná většina elitních hráčů žila právě tam. Amerika tak byla trochu v ústraní hlavního šachového proudu. V roce 1851 se v Evropě konal první mezinárodní super-turnaj v historii a začala nová éra – éra mezinárodního šachu, kdy turnaje postupně začaly vytlačovat zápasy. Amerika nechtěla zůstat příliš pozadu a tento turnaj roku 1857 byl výsledkem – každý šachový mistr ve Spojených státech se zúčastnil. Hrálo se po vzoru londýnského turnaje z roku 1851 vyřazovacím pavoukovým systémem.

Morphy, který právě dostudoval, přijal pozvání do turnaje a k překvapení všech jej vyhrál. Až do finále proplul zcela bez problémů a bez ztráty kytičky, ve finále už se ovšem všeobecně čekala jeho prohra. Vždyť tam na něj čekal Louis Paulsen, jeden z předních hráčů světa! Morphy ho porazil 5:1 (=2) a okamžitě se stal v Americe celebritou. Byl prohlášen za nejlepšího hráče Spojených států.

Teď zbývalo změřit síly s evropskými mistry a tak odjel do starého světa. V Evropě si tamější mistři nepřipouštěli, že je Morphy lepší hráč než oni – američtí šachisté zatím nikdy nedosahovali úrovně evropských nejlepších hráčů byť Morphyho triumf nad Paulsenem jistě budil respekt. Mladý Američan cestoval po Francii a Anglii a utkával se v zápasech s nejsilnějšími hráči té doby. Anderssen, Löwenthal (ano – ten starý známý, který s ním hrál coby s dvanáctiletým), Harrwitz, de Riviere a několik dalších mistrů – všechny Morphy nejen že porazil, ale porazil je rozdílem třídy. Na konci tohoto triumfálního tažení již nebylo o ničem pochyb. Titul mistra světa v té době neexistoval, ale Morphy byl jednomyslně prohlášen za nejlepšího hráče světa.

Domů se vrátil jako celebrita, na jeho počest byly organizovány bankety a oslavy. Pro Morphyho to však bylo v šachu vše. Už nikdy se dalších soutěží neúčastnil. Nepovažoval šachy za něco, čemu by bylo dobré zasvětit celý život. Otevřel si svou advokátskou kancelář, ale nebyl úspěšný. To nicméně nebyl problém, protože pocházel ze zámožné rodiny a o peníze neměl nouzi. Údajně se i zapojil do bojů v rámci Občanské války. O jeho osudech po šachové kariéře toho není známo příliš a informace jsou neúplné. Několikrát dostal nabídku nebo byl dokonce přemlouván, aby se vrátil k šachům, ale vždy odmítl. Ke konci života se u něj projevily známky mentální nemoci. Zemřel v 47 letech v roce 1884.

Morphy hrál soutěžní šach pouze necelé tři roky, během nichž se stal asi jediným šachistou v historii, který porazil veškeré své protivníky a odešel zcela nepřekonán.

Nejlepší partie:

Paul Morphy vs vévoda Karel II. Brunšvický / hrabě Isouard de Vauvenargues

Paříž 1858