Salo Flohr

Účastník Turnaje kandidátů 1950

Žebříček Chessmetrics: světová dvojka celkem deset měsíců v letech 1935 a 1936

Turnajová kariéra: vítěz 14 super-turnajů:

4x vítěz Hastings International Chess Meeting

2x vítěz Moscow Chess Tournament

a několik dalších…

Šachové olympiády: stříbrná a bronzová týmová medaile, dvě zlaté, jedna stříbrná a jedna bronzová individuální medaile.

Čím si to zasloužil:

Salo Flohr byl nejprve československým a později sovětským šachovým mistrem, který byl ve třicátých letech dvacátého století vážným kandidátem na to vyzvat Aljechina k zápasu o titul mistra světa. Byl to šachista, který vyznával klidný poziční styl, ale mimořádně efektivní. Exceloval na turnajích, v zápasech i v šachových olympiádách. V zápasech uhrál nerozhodné výsledky s bývalým a budoucím mistrem světa – Euwem a Botvinnikem. Jen na Aljechina to nikdy moc neuměl, nedokázal jej ani jednou porazit.

Vyhrál spoustu velikých turnajů, ale taky si připsal spoustu druhých míst právě za dominantním Aljechinem. Právě tyto výsledky z něj ale udělaly vážného kandidáta na mistrovství světa. Tyto šance však pohřbilo jeho poslední místo na slavném turnaji AVRO 1938 pro osm nejlepších hráčů světa a taky dějinné události.

Flohr uprchl před nacisty z Československa do Sovětského Svazu a i tam ho válka dostihla když Hitler na komunistickou říši zaútočil. Stres válečných let si vybral na citlivém šachistovi svou daň a po válce již nikdy nedosáhl předešlé úrovně. Dokázal se ještě kvalifikovat na první Turnaj kandidátů organizovaný FIDE v roce 1950, ale již nedokázal vzdorovat mladším a dravějším hráčům. V pozdějších letech kariéry si Flohr vybudoval pověst remízového hráče.

Ve třicátých letech měl vynikající výsledky na olympiádách, kde posbíral celkem šest medailí. Součástí širší špičky byl celá třicátá a čtyřicátá léta, podle historických žebříčků byl v polovině třicátých let druhý na světě.

Nejlepší partie:

Salo Flohr vs Milan Vidmar

Nottingham 1936