Svetozar Gligorić

Čím si to zasloužil

Gligorić je považován za nejlepšího šachistu v dějinách Srbska, potažmo celé Jugoslávie. Třikrát byl mezi kandidáty mistrovství světa, byť jeho výsledky na těchto turnajích nebyly oslnivé (13/15, 5/8, prohra ve čtvrtfinále) a k tomu hrát o titul se nikdy nepřiblížil. V padesátých a šedesátých letech byl konstantně mezi nejlepšími deseti hráči světa. Když FIDE v roce 1971 vydala první oficiální Elo listinu, Svetozar na ní byl patnáctý na světě. Je ale fér říct, že v té době mu už bylo téměř padesát let a svá nejlepší léta měl jako většina šachistů v jeho věku za sebou.

Gligorić byl obecně oblíbenou osobností mezi hráči i šachovými fanoušky. Měl údajně zlatou povahu a proslul svou filozofií „hraji proti figurkám, ne soupeři?“ čímž vyjadřoval, že necítí ke svým soupeřům žádnou animozitu.

Deset vítězství na super-turnajích, množství olympijských medailí a tři účasti na Turnaji kandidátů dělají z tohoto hráče legendu, byť dneska možná už trochu pozapomenutou.

Proč není výš

Gligorić neměl nejlepší výsledky proti svým hvězdným současníkům. Za zmínku stojí jeho celkové pozitivní skóre s Maxem Euwem, ale jinak většinou víc či méně ztrácel. Z turnajů, které vyhrál, byly velmi prestižní zejména dva tituly v Mar de Plata, ostatní jsou sice vítězství cenná, ale ta nejprestižnější. Svetozar je jednoznačně velmi úspěšný šachista, akorát se tady ocitl v těžké konkurenci.

Nejlepší partie