Před nedávnem se objevily ve veřejném prostoru zprávy, že Rusko zařadilo bývalého šachového mistra světa Kasparova na seznam teroristů a extremistů. Pro ty, kdo sledují delší dobu jeho politické působení, asi nemůže jít o překvapení. Pojďme si připomenout nejdůležitější milníky v politickém životě exmistra světa.
Politika vždy hrála ve veřejném životě Kasparova významnou roli. Jeho šachový nástup v polovině osmdesátých let se kryl se začátkem perestrojky neboli přestavby v SSSR a nástupem Gorbačova k moci. Kasparov byl zosobněním tohoto demokratičtějšího proudu, který postupně vedl k rozpadu celého svazu a konci studené války. Jeho soupeř Karpov byl naproti tomu oblíbencem Brežněva a jeho režimu, oddaným komunistou a zastáncem jednoty Sovětského svazu. Jejich zápasy byly zosobněním odlišných politických i šachových názorů a stylů, což přilévalo olej do ohně a oba dva hráči si tak dlouho nemohli přijít na jméno. Na obou frontách nakonec slavil triumf Kasparov. Karpova udolal i v jejich posledním pátém zápase v roce 1990 a o rok později se již rozpadl Sovětský svaz.
Kasparov ihned vystoupil z Komunistické strany, jejímž členem byl z pragmatických důvodů, a začal se okamžitě podílet na obnově Ruska a na pokusech o zavedení demokracie. Veřejně podporoval prezidenta Borise Jelcina, který držel prezidentskou funkci do roku 1999. Byl členem několika politických subjektů, z nichž některé pomáhal založit. Vždy šlo o ty nejdemokratičtější alternativy na politické scéně Ruska, které se co nejvíc vymezovaly proti starým pořádkům a politické tradici SSSR.
Politická dráha Ruska však šla spíše opačným směrem. V roce 2000 se ruským prezidentem stal Vladimir Putin, který od té doby zastává nepřetržitě buď tento post, anebo post předsedy vlády. Kasparov v tom samém roce přišel o titul mistra světa v zápase s Kramnikem, ale ještě několik let byl světovou jedničkou podle ratingu. Kariéru ukončil nečekaně v roce 2005 a naplno se vrhl do politických aktivit. Prezentoval se jako odpůrce Putinova režimu a směru, kterým vede Rusko.
V roce 2007 byl zatčen na demonstraci za demokracii. Později toho roku oznámil úmysl kandidovat na prezidenta a byl znovu zatčen při protestu proti falšování voleb. Ve vězení se ho tehdy pokusil navštívit Anatolij Karpov, ale nepustili ho k němu. Bylo to však znamením, že ledy mezi těmito dvěma už roztály. Karpov na to konto nicméně říká: „Domluvili jsme se, že se o politice nebudeme vůbec bavit. Máme zcela rozdílné názory i na budoucnost Ruska, takže toto téma je v našich debatách tabu.” Prezidentskou kandidaturu nakonec musel Kasparov stáhnout.
Jeho rebelské aktivity však zdaleka neskončily. Zato jeho podpis skončil na petici za odstoupení Putina v roce 2010, o které se spekulovalo, že je dokonce jejím autorem. V letech 2011-2013 probíhaly v Rusku masové protesty proti vládě Putinovy strany a falšování voleb. Kasparov je organizoval spolu s dalšími lidmi, mezi nimi i s nedávno zesnulým Navalným. Při jednom takovém protestu byl zatčen a podle svých slov zmlácen, sám byl obviněn z pokousání policisty, za což mu hrozil trest odnětí svobody za pět let. Kasparov toto popřel a prohlásil, že policistu zřejmě kousl jeho pes.
V roce 2013 Kasparov opustil Rusko a již nikdy se do něj nevrátil. Poměry v jeho zemi byly čím dál horší a Putin vládl čím dál tvrdší rukou. Bál se, že pokud by se vrátil, už by nikdy neodcestoval. Není těžké spekulovat co by ho čekalo, pokud by se rozhodl vrátit. Navalný toto rozhodnutí učinil, byl zatčen hned na letišti a po několika letech zemřel v ruských žalářích.
Kasparov tak pokračoval v boji s Putinovým režimem ze zahraničí. Ke konci roku 2013 se zapojil také do šachové politiky, když oznámil kandidaturu na prezidenta Mezinárodní šachové federace. I přes to, že měl podporu nově korunovaného mistra světa Magnuse Carlsena, tak nebyl zvolen. Federace mu samozřejmě nezapomněla jeho oddělení v roce 1993 a následné třináct let trvající šachové schizma.
V roce 2014 odsoudil ruskou anexi Krymu a o rok později vydal knihu Zima přichází, ve které analyzoval vládnoucí režim v Rusku. Putina nazval šílencem a přirovnal jej k Hitlerovi. Nabádal západní státy k tvrdšímu přístupu a argumentoval, že západ musí přijmout tvrdá opatření a čelit této hrozbě nyní, dřív, než bude pozdě. Tehdy nebyl mnohými brán příliš vážně, ale dnes ve světle ruské invaze na Ukrajinu získává jeho kniha nový rozměr.
Invazi na Ukrajinu ostře odsoudil a volal po co nejrozhodnější odpovědi západních zemí, následkem čehož byl pár měsíců po začátku invaze v Rusku prohlášen za agenta cizích zemí. Letos byl zařazen na oficiální seznam teroristů a extremistů ruské vlády.
Jestli se Kasparov ještě někdy podívá zpět do Ruska zůstává otázkou. Co je však jisté je, že Vladimir Putin má ve světě málo natolik nesmiřitelných nepřátel, jako je právě Garri Kasparov.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Garry_Kasparov
https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/skandalni-zapas-na-64-polich-185992
https://www.chess.com/news/view/garry-kasparov-added-to-russias-list-of-terrorists-and-extremists
Autor článku:
Bc. Miroslav Janeček
Miroslav Janeček (*1999) je aktuálně studentem magisterského programu Anglická filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působí jako trenér mládeže. Je spoluzakladatelem ŠachMédia a hlavním autorem článků. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.
Podpořte autora:
Napsat kvalitní článek stojí spoustu času
Čtěte další články:
