Martin Pardy

HELLSTEN, Johan. Mastering Chess Strategy. Everyman Chess, 2016.

O autorovi

Johan Hellsten se narodil v roce 1975, ve dvaceti letech získal titul mezinárodního mistra a o čtyři roky později titul velmistra. V roce 2006 vyhrál mistrovství Švédska. Reprezentoval Švédsko na šachových olympiádách a na mistrovství Evropy družstev. Rovněž působí jako uznávaný trenér a respektovaný autor šachových knih.

Kniha: Mastering Chess Strategy

Idea, na které kniha Mastering Chess Strategy stojí, je prostá. Aby si šachista osvojil zásady šachové strategie, musí se nejen seznámit s jednotlivými strategickými principy, ale musí tyto principy důkladně prostudovat, znovu prostudovat a pak ještě jednou prostudovat. Podle GM Hellstena se dá strategie učit stejně jako taktika, a to stálým procvičováním. Na této myšlence je vystavěna celá kniha, do které autor zařadil více než 500 příkladů z oblasti šachové strategie. Velkou část knihy zabírají příklady k samostatnému procvičování, kterých je v knize téměř 400.

V knize jsou podchyceny všechny základní prvky strategické hry: práce s vlastními figurami, výměna figur jako prostředek k realizaci vlastní materiální či poziční výhody, pěšcová struktura a pěšcový střed, zásady profylaxe. Nechybí ani taková témata jako jsou slabá pole a slabí pěšci, problematika blokády, existence dvojpěšce na šachovnici, práce s iniciativou a vzájemná propojenost taktiky a strategie. U všech témat autor poskytuje kvalitní ukázkové příklady, ale především ohromné množství příkladů k procvičování.

Doporučení

Přestože kniha pojednává o základních strategických ideách a motivech, neoznačil bych ji jako knihu určenou pro začátečníky, zvláště pokud uvažujeme o samostudiu. Hellsten shromáždil rozsáhlou sbírku partií, většina z nich je novějšího data (kniha vyšla poprvé v roce 2010), a tomu odpovídá i složitost ukázek a cvičných příkladů. Z hlediska výuky a samostudia bych si přál, aby kniha obsahovala více krystalicky čistých vzorových partií, u kterých je jednoduchost a nekomplikovanost pedagogickou výhodou. Toho ale při stovkách příkladů docílit nelze.

Pokud chcete knihu použít k samostatnému studiu, k čemuž se ovšem skvěle hodí, doporučoval bych minimální úroveň 1800. V každém případě však knihu doporučuji těm hráčům, pro které nejsou zásady strategického vedení partie neznámými pojmy. K prohloubení strategického cítění ji mohou použít i výrazně silnější hráči.

Paradoxně jsou největší přednosti knihy zároveň i jejím největším nedostatkem. Hellsten razí zásadu, že strategii se lze naučit stejně jako taktice, a to neustálým procvičováním. Kniha tudíž obsahuje téměř 400 příkladů k samostatnému řešení. Proto je třeba pečlivě zvažovat cílovou skupinu hráčů, kteří danou knihu dokážou nejlépe využít. Jak už jsem uvedl výše, mnohé z nabízených příkladů mohou být pro méně zkušené šachisty příliš náročné. Proto by je mohl případný neúspěch při řešení příkladů odradit od dalšího studia. Pokud jste tedy začátečník, raději nejdříve sáhněte po některé ze základních učebnic šachové strategie (např. Grooten: Chess Strategy for Club Players. The Road to Positional Advantage).

Kniha se naopak výborně hodí jako součást trenérovy knihovny. Hellsten je sám aktivní trenér a do knihy zařadil partie, které sám při trénincích používá. Trenéři tak mají výrazně usnadněnou práci, protože výběrem vhodných partií k výkladu už nemusejí ztrácet čas.