Žádný milovník šachu a napínavých thrillerů a žánru krimi si nemůže nechat ujít film Tah jezdcem (1992). Jedná se o poctivý thriller, lehce nedoceněný, neprávem zapomenutý, s hutnou atmosférou. Hlavní postavou je velmistr právě hrající Turnaj kandidátů, v jehož průběhu někdo začne v okolí vraždit mladé ženy. Právě onen velmistr se ocitne v hledáčku policie a vrah s ním rozehraje šachovou partii, ve které mrtvé ženy představují jednotlivé tahy. Hlavní hrdina musí dokázat svou nevinu a chytit vraha, než dokáže provést svůj příští tah.
Film patří do zlaté éry klasického krimi thrilleru s tématem sériových vražd, se kterými se roztrhl pytel v osmdesátých a devadesátých letech. Jedná se o můj oblíbený žánr i dobu vzniku, takže tento film nemohl uniknout mé pozornosti, tím spíše, že využívá šachovou tématiku. Díky tomu, že mám tento typ filmu zevrubně nastudovaný, tak mám rozhodně s čím srovnávat, a dle mého názoru je tento film nedoceněný, přestože to rozhodně není geniální dílo typu Mlčení jehňátek (1991) nebo Sedm (1995). Má ovšem vše, co by pořádný thriller mít měl.
Atmosféra funguje
Celým filmem prostupuje tísnivá atmosféra, která naznačuje blízkost nějaké nespecifikované krize. Režisér si šikovně pohrává s hudbou, sychravým počasím a využívá podivného chování některých postav, aby divákovi vnukl myšlenku, že nemůže nikomu věřit. Dokonce ani hlavní hrdina není nikdo, na koho se divák může „spolehnout“. S tím, jak ho začne policie podezírat, si ani divák není zcela jistý, jestli nenaletěl. Christopher Lambert má totiž takový obličej, za kterým to vypadá, že se hodně skrývá. Jeho mimika má v sobě něco záhadného a dvojznačného. Za jeho pohledem se může schovávat nevinný člověk, stejně jako šílený vrah. Scény s vrahem jsou natočeny tak šikovně, že divák nemůže říct, zda to je nebo není Christopher Lambert. Kromě hlavní postavy se během děje nabízí hned několik dalších možných podezřelých a divák až do konce tápe nad tím, kdo je vrah.
Minimum šachových nesmyslů
Jako ve většině filmů s šachovou tématikou se ani tady tvůrci nevyhnuli některým nesmyslům z šachového světa. Obligátní je hluboký oční kontakt soupeřů po každém tahu při partii – jako by si snad chtěli navzájem přečíst myšlenky. Je to asi maličkost, ale i tak mě toto ve filmech vždy dráždí. Kdyby se režisér přijel podívat na libovolný šachový turnaj na jakékoliv úrovni a studoval by chování hráčů při hře, tak by si jistě všiml, že k očnímu kontaktu mezi protihráči dochází sporadicky. Na začátku a na konci partie, a během partie většinou jen náhodou a letmo. Poté došlo k několika jemným nesmyslům, když se postavy bavili o zahájeních. Ale dohromady tvůrci neprovedli žádné výrazné šachové faux pas, jako se to povedlo tvůrcům filmu Tah pěšcem (2014), který jsem zde již recenzoval.
Co film sráží?
Filmu chybí určitá originalita, která by jej jasně oddělovala od dalších filmů v tomto konkrétním žánru. To může být ale pouze můj problém, neboť jak jsem uvedl výše, podobné filmy vyloženě vyhledávám. Divák sice netuší, kdo je vrah, nicméně lze poměrně jednoduše odhadnout směr, kterým se bude děj ubírat. Chybí tam takový ten „wow-moment“, scéna, věta, obraz, nápad, který divákovi utkví v paměti na dlouhé týdny.
Film se někdy nevyhýbá určitým žánrovým klišé, například když se hlavní ženská postava filmu, mladá krásná policistka, bezhlavě zamiluje do hlavního podezřelého, kterého zná sotva dva dny (kdyby ho aspoň hrál Brad Pitt tak by se to dalo pochopit, ale Lambert má k Pittovi daleko). Další žánrové klišé je trochu natvrdlý policista, jehož neschopnost má za následek to, že hlavní hrdina musí vraha dopadnout sám. Tohoto policistu si tady zahrál mladší bratr Aleca Baldwina Daniel.
Nejvíc kazí dojem filmu asi závěrečná scéna, kdy ani kombinované úsilí několika lidí málem není dost na to, aby zneškodnili uplakaného, psychicky narušeného vraha. Klasický záporákův „závěrečný monolog“ je tady typickou ukázkou filmového klišé.
Film je poctivým thrillerem s šachovou tématikou, který neurazí a je trochu nedoceněný. Zároveň to není geniální dílo, ze kterého se posadíte na zadek. Má pár slabin, ale zase jen minimum šachových nesmyslů. Pokud máte rádi thrillery a šachy, pak tento film určitě doporučuji.
Hodnocení: 70%
Tah jezdcem (Knight Moves, 1992)
Délka: 108 minut
Režie: Carl Schenkel
Scénář: Brad Mirman
Hudba: Anne Dudley
Hrají: Christopher Lambert, Diane Lane, Tom Skerritt, Daniel Baldwin
Autor článku:
Bc. Miroslav Janeček
Miroslav Janeček (*1999) je aktuálně studentem magisterského programu Anglická filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působí jako trenér mládeže. Je spoluzakladatelem ŠachMédia a hlavním autorem článků. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.
Podpořte autora:
Napsat kvalitní článek stojí spoustu času
Čtěte další články:
