Články
Naučné 19 listopadu, 2026

Total Chess play-off: Fraška pokračuje. Vyhrožují organizátoři hráčům?

Miroslav Janeček
autor článků ChessDB.cz
Čte AI hlas
Opuštěný šachový stůl v prázdné nasvícené aréně s televizními kamerami po bojkotu hráčů.
Opuštěný šachový stůl v prázdné nasvícené aréně s televizními kamerami po bojkotu hráčů.

Total Chess World Championship se mění v naprostou frašku, která nepřestává udivovat. Hráči nenastupují k partiím, které jsou zbytečné, a nehrozí jim za to ani žádný postih. Bodování nedává smysl, bývalý kritik formátu na kameru přednáší několikaminutový omluvný monolog a celá akce vyvolává dojem, že by se měla zrušit jako nepovedený experiment.

Carlsen pro jednou na správné straně kontroverze

Kdo pravidelně čte mé články, tak ví, že velmi často bývám kritikem chování a postojů největší šachové hvězdy současnosti. Nyní se mu ale vůbec nedivím a ostatní hráči se přidávají.

V minulém článku jsem se zabýval absurditami týkajícími se celkové myšlenky tohoto turnaje a formátu skupinové fáze. Fáze play-off ovšem není o nic lepší, naopak. Formát turnaje totiž umožňuje, aby zápas v play-off pokračoval i za situace, kdy je již rozhodnut a je matematicky vyloučeno, aby jeden z hráčů ztrátu dorovnal. Představte si například tenisový zápas na dva vítězné, kdy hráč vede 2:0 na sety a tudíž je jasno o jeho vítězství, ale musí se odehrát ještě třetí set. Přesně takový je formát turnaje. Nevím, jaký génius mohl vymyslet systém, ve kterém se začíná s bleskovkami, pokračuje s rapidy a končí „vážnou“ partií. Vážná partie je v zápase pouze jedna a pokud ji dáme jako poslední, tak přirozeně vyvstává riziko, že již nebude potřeba pokud někdo dokáže vysoce skórovat v předešlých rychlejších partiích. Ani vysoké bodové ohodnocení výhry ve vážné partii toto riziko neeliminuje.

Ve všech soutěžích kombinující rychlejší a pomalejší formy šachu, které jsem kdy viděl, se vždy postupovalo od nejpomalejších po nejrychlejší. Má to své logické důvody. Kromě bodování, kdy rychlejší partie mají obvykle alokován menší počet bodů, jde také i logicky o únavu hráčů. Je mnohem přirozenější hrát nejprve dlouhou partii a potom i přes únavu bojovat v bleskovkách, než odehrát množství rychlých partií a na konec rozehrát hru o několika hodinách.

Magnus Carlsen byl první, kdo se za rozhodnutého stavu rozhodl nenastoupit k poslední „vážné“ partii. Krok vyvolal kontroverzi, ovšem hned následující den to samé udělali další hráči. Nevím, co si organizátoři mysleli, že se stane, když v pravidlech FIDE ani turnaje samotného není zakotven žádný postih. Hráči ani neztratí rating. Očividně je to absolutně nedomyšlený formát. Stejně jako nikoho nezajímají partie o sedmnácté místo, tak nikoho nezajímají zbytečné partie v zápase, který už je rozhodnutý. Carlsenovo gesto možná nebylo úplně striktně v rámci fair play, nicméně na druhou stranu pouze něco takového může organizátory přimět se nad formátem zamyslet a provézt změny.

Kritiku také sklízí celkem zaslouženě fakt, že výhra v bleskové partii je za jeden bod a výhra v rapidové partii za čtyři, takže jediná výhra v rapidu může vymazat prohru ve čtyřech bleskovkách. Je to špatně, ale mi osobně to přijde jako ten menší z problémů tohoto turnaje.

Bizarní omluva na kameru

Wesley So byl jedním z největších kritiků tohoto formátu a faktu, že se tempo 45+30 počítá jako vážná partie. Osobně i v online sféře byl hlasem rozumu, se kterým se dalo pouze souhlasit. Během druhého semifinálového dne se ovšem zcela nečekaně objevil na kameře a přednesl několikaminutový monolog, ve kterém se za svá dřívější slova omlouval a bral je zpět. Ocenil organizátory, poděkoval snad všem kromě Santy Clause a slíbil, že už si nebude stěžovat. Několikrát během proslovu to vypadalo, že má na krajíčku. Dokonce si přinesl i papír s poznámkami, aby nic nevynechal.

Tento bizarní moment byl asi poslední hřebíček do rakve této akce, protože i kdyby to bylo zcela upřímné, tak výsledný dojem je zcela opačný. Na mě to celé působilo asi tak důvěryhodně, jako když zajatci Islámského státu na kameru přísahají, že jsou dobře živení, je s nimi zacházeno výborně a nic jim nechybí. Akorát že za kamerou stojí fanatici se zbraněmi, kteří řeč přesně nadiktovali. Samozřejmě v tomto případě netvrdím, že za kamerou měl někdo Wesleyho na mušce (byť i podobné sarkastické poznámky se objevovaly v chatu u živého přenosu), ale nechce se mi věřit, že by někdo tak rychle a tak extrémně změnil názor bez toho, aby byl pod nějakým nátlakem. Celkové Wesleyho chování při monologu bylo naprosto nepřirozené.

Třešnička na dortu byla (ne)reakce komentátorů, kteří tento výstup přešli mlčením a ani slovem se k němu nevyjádřili. Co si o tom má člověk myslet??

Zmíněný monolog můžete najít na záznamu přímého přenosu v čase 1:24:50: https://www.youtube.com/watch?v=3-IPFriBzp4&t=15433s

Udělejte si názor sami.

Total Chess končí tento pátek, ale na tomto webu už se o této akci a o konečných výsledcích nedočtete. Rozhodl jsem se už tuto věc ignorovat. Příští týden začíná pravé Mistrovství světa v šachu. S tradicí sahající až do roku 1886, s pravým klasickým tempem a váhou největší šachové události roku. Užijme si ji a zapomeňme na nepovedený experiment jménem Total Chess.

Miroslav Janeček
Podpoř autora článku

Výzkum a psaní zaberou hodiny. Tvůj příspěvek jde přímo autorovi a drží ChessDB.cz bez reklam.

Stripe · bezpečně · 2 kliky
Naučné Sdílejte
AUTOR
Miroslav Janeček

Vystudoval Anglickou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nyní pracuje v Praze jako Content Editor pro velkou marketingovou společnost. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působil jako trenér mládeže. Jakožto začínající šachový publicista je hlavním autorem článků na ChessDB.cz. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.

tento web vytvořilo klapuch/studio