Šachové dějiny jsou plné výjimečných hráčů a osobností, zápasů, které tvořily historii, kontroverzí, které více či méně změnily směr jejich vývoje. Jako v každém sportu, i v šachu se formovaly rivality mezi hráči, jejichž soupeření se stalo kořením šachového světa a magnetem zájmu šachové veřejnosti. Šlo o rivality, které vznikly díky častým a vyrovnaným konfrontacím za šachovnicí, osobním antipatiím a sporům, či dokonce ideovým nesouladům ohledně podstaty šachové strategie. V této sérii článků vám představím deset největších šachových rivalit v dějinách.
6. místo: Fischer vs Spasský
Tato rivalita je významná ne pro osobní rivalitu mezi dvěma muži, ale pro to, co představovala: rivalitu dvou světových supervelmocí, Spojených států amerických a Sovětského svazu. Samotní hráči se navzájem respektovali a měli spolu korektní vztahy, ač byli oba povahově velmi odlišní. Spasský byl proslulý svým klidným vystupováním a chováním gentlemana, kdežto Fischer byl nevypočitatelný excentrik.
Asi žádný zápas v historii šachu neměl tak hluboký politický podtext, jako jejich zápas v Reykjavíku z roku 1972. Od konce druhé světové války a smrti Aljechina, kdy FIDE převzala kontrolu nad mistrovstvím světa, byl Sovětský svaz dominantní šachovou silou. Na tom, že ovládl královskou hru, postavil svou propagandu o své intelektuální nadřazenosti nad Západem. Všichni hráči, kteří od roku 1948 hráli o světový titul byli ze Sovětského svazu: Botvinnik, Bronštejn, Smyslov, Tal, Petrosjan i Spasský. Sovětský svaz také těsně, o jeden bod, vyhrál prestižní zápas SSSR vs Svět roku 1970.
Spasský byl nejlepším hráčem druhé poloviny šedesátých let a mistrem světa byl od roku 1969. Fischer byl ovšem jako raketa a na počátku sedmdesátých let již neměl konkurenci. Kandidátskými zápasy prosvištěl způsobem naprosto nevídaným. Tajmanova i Larsena porazil 6:0, Petrosjana 6,5:2,5. Vypadalo to, že svět do té doby nepoznal takovou šachovou sílu. Fischer vstupoval do zápasu se Spasským v pozici favorita, ač před tím Spasského nikdy neporazil. Hrozilo, že Sovětská šachová hegemonie bude narušena. Studená válka v té době byla v plném proudu. Probíhala válka ve Vietnamu či vesmírný závod mezi oběma velmocemi. Proto tento souboj sledoval celý svět, i ten nešachový. Brzy se o zápasu začalo mluvit jako o Zápasu Století.
Jak zápas probíhal je všeobecně známo. Fischer udělal hloupou chybu v první partii a ke druhé odmítl nastoupit a prohrál ji kontumačně. Hrozilo, že zápas skončí dřív, než pořádně začal, když Spasský souhlasil s tím, že se bude pokračovat v zadní místnosti bez diváků. Fischer vyhrál psychologickou bitvu a začal zápas otáčet. Vyhrál třetí, pátou i šestou partii, která je nejoceňovanější partií zápasu. Nakonec Spasského porazil 12,5:8,5.
O jak významné vítězství šlo z politického hlediska můžeme ocenit, když se podíváme také co bylo po zápase. Karpov se stal mistrem světa v roce 1975 když Fischer odmítl obhajovat a další zápas, ve kterém jeden z hráčů nebyl ze Sovětského svazu či Ruska přišel až roku 1993.
Takže mezi roky 1948-1993 hráli o světový titul pouze a jedině hráči Sovětského svazu a Ruska, s jedinou výjimkou a tou byl Bobby Fischer.
Fischer a Spasský se utkali v zápase ještě jednou. O dvacet let později, roku 1992, v Jugoslávii. Fischer zápas prezentoval jako odvetný zápas o titul mistra světa, ačkoliv titul již v té době pevně držel v rukou Kasparov. Účastí v zápase navíc porušil americké sankce vůči Jugoslávii a byl na něj vydán zatykač. I tento odvetný zápas Fischer vyhrál, tentokrát 17,5:12,5. Pro oba to bylo naposledy, co hráli vážný soutěžní zápas za šachovnicí.
Tak jako tento zápas, i celá Studená válka skončila lépe pro západní stranu. Sovětský svaz se rozpadl a Amerika byla dlouhou dobu jedinou světovou velmocí. Co se týče obou hráčů, byli nadále v určitém kontaktu a zejména Spasský o Fischerovi mluvil vždy velice hezky a s úctou – možná větší, než si zasloužil.
„Na Fischera vzpomínám rád. Necítím k němu žádnou zášť. Že se choval jako dítě jsem mu odpustil. Byl ryzí a přátelský. Měl rád děti, kočky… Myslel si, že všichni sovětští velmistři jsou agenti KGB. Jednou jsem se ho v žertu zeptal: ‚Bobby, já jsem taky agent?‘ Neodpověděl a já dodal: ‚Tak až mě povýší na plukovníka, pozvu tě do restaurace.‘“
Bobby Fischer zemřel v lednu 2008 v Reykjavíku.
Zdroje:
https://www.chess.com/forum/view/general/spassky-on-fischer-1986
https://en.wikipedia.org/wiki/Fischer%E2%80%93Spassky_(1992_match)
https://en.wikipedia.org/wiki/World_Chess_Championship_1972
https://www.youtube.com/watch?v=t6SOP2nIvXMhttps://www.slavne-dny.cz/episode/10003014/den-kdy-zacal-sachovy-zapas-spasskij-fischer-11-cervenec
Autor článku:
Bc. Miroslav Janeček
Miroslav Janeček (*1999) je aktuálně studentem magisterského programu Anglická filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Opavy a hrdě reprezentuje svůj šachový klub Slezan Opava, ve kterém také působí jako trenér mládeže. Je spoluzakladatelem ŠachMédia a hlavním autorem článků. Ve volném čase se kromě šachů a psaní věnuje také raketovým sportům, historii a literatuře.
Podpořte autora:
Napsat kvalitní článek stojí spoustu času
Čtěte další články:
